GEOLOGIE
Pohled první: právě teď se nacházíte v oblasti významné regionálně-geologické hranice Evropy! Na samotné hranici Hercynské a Alpsko-himalájské oblasti!
Teď stojíte v Českém masivu, významné součásti Hercynské oblasti. Evropa - to je na severozápadě Kaledonská oblast, na severovýchodě Baltský štít, na jihu Alpsko-himalájskou oblast, na východě Východoevropská platforma a na západě a ve středu Hercynská oblast.
Hercynikum České republiky má své jednoznačně srdce - a to srdce značného regionálně-geologického mezinárodního významu - v Českém masivu.
Český masiv se na svém východním svahu setkává se sedimenty karpatika a panonika. Evropsky významná provincie Západní Karpaty se na své jižní hranici setkává s Českým masivem svou oblastí Západních Vněkarpatských sníženin - a je to právě širší okolí města Znojma!
Konkrétně:
- oblast znojemské vodní nádrže a Národního parku Podyjí leží v Šatovské pahorkatině, v intravilánu vlastního města Znojma se pak na východ a na sever rozevírá Znojemská kotlina; oba celky coby součásti Znojemské pahorkatiny, patřící k Českomoravské vrchovině
- celá oblast jižně od Nového Šaldorfa je však již součástí Dyjsko-svrateckého úvalu, velmi významné oblasti Vněkarpatských sníženin České republiky.
Autor textu: prof. Ing. Klement Rejšek, CSc.
Pohled druhý: právě teď se nacházíte v oblasti zajímavých hornin!
Gránické údolí je zajímavé i svými horninami!
Jak si dále řekneme, jsme v dyjském masivu - a dyjský masiv je v této své části tvořen především granodiority a granity (žulami). Zde, v Gránickém údolí máme granity, kyselé hlubinné horniny s vysokým podílem křemene. Ty svými technologickými vlastnostmi, svojí pevností a odolností vůči zvětrávání, vytvářejí ideální prostředí pro vznik izolovaných skalních výchozů a žokovitých balvanů.
Vlastní horninou je tedy granit, žula.
Vlastní hornina je však tvořena především třemi skupinami minerálů - křemenem, biotitem a především živci; z těch v Gránickém údolí převažují živce draselné nad živci sodnovápenatými, plagioklasy. Její barva je velmi proměnlivá - díky vysokému podílu biotitu se nejedná o horninu světlou, ale spíše narůžověle barevně neutrální, místy s nápadnými tmavými krustami coby produktu celého komplexu exogenních (vnějších) jevů a působení. V některých partiích v Gránickém údolí přitom vidíme horninu typicky texturně všesměrnou, v jiných partiích pak s níže zmiňovaným zbřidličnatěním. Tyto texturní parametry pak podmiňují i její přirozenou odlučnost - místy nacházíme žokovité balvany, místy lavicovité desky.
Autor textu: prof. Ing. Klement Rejšek, CSc.
Pohled třetí: právě teď se nacházíte v oblasti velmi složité geologické stavby zemské kůry!
Z hlediska geologického vývoje Českého masivu se v Gránické údolí nachází v jeho nejstarší části - tou je tzv. variský fundament. Proč variský? Protože to bylo variské vrásnění, variská orogeneze, která zpevnila trosky kadomských horstev a ve třech fázích svého vývoje mezi 380 a 260 miliony lety před naší současností zahájila platformní, pevninský vývoj Českého masivu. Z tohoto období kolize mezi pohybujícím se a mírně rotujícím jižním kontinentem Gondwanou a severní Laurussií máme dnes na území ČR šest samostatných oblastí, z nichž ta nejvýchodnější nese logický název oblast moravskoslezská. Ta je složena z pěti podoblastí, z nichž nejjižněji zasahuje oblast brunovistulika - a jedním ze dvou jejích plošně největších povrchových výchozů je dyjský masív.
Dyjský masív, do něhož oblast Gránického údolí patří, je oblastí granitických hornin s vysokým podílem hořečnato-železnaté tmavé slídy, biotitu. Běžnější jsou biotitické granity a granodiority, vzácnější diority.
Zajímavé je stáří těchto hornin. Je totiž daleko vyšší než se - i z tohoto textu - zdá.
Plutonické (abysální, hlubinné) horniny dyjského masivu nepochází z fáze rozpínání (extenze) zemské kůry variských horotvorných procesů. Jsou starší! Jedná se o magmatické horniny nejen prevariského stáří, ale patrně též prekambrického (starohorního, proterozoického) stáří. Tyto biotitické granitoidní horniny jsou produktem kadomských horotvorných procesů z konce starohor - z doby, kdy se dnešní Česká republika nacházela hluboko na jižní polokouli.
A co to znamená pro vlastní vzhled skalních výchozů v Gránickém údolí?
Především to, že toto extrémní stáří místních žul - patrně výrazně více než půl miliardy let starých - se projeví jejich deformacemi a lokálními metamorfózami.
Můžeme tak při našem pohybu v Gránickém údolí nalézat nejen pevnou, kompaktní horninu, ale též zbřidličnatělé partie s výraznou foliací (rovnoběžnou texturou).
Autor textu: prof. Ing. Klement Rejšek, CSc.
Pohled čtvrtý: krajina!
Jsme na úplném okraji Českého masivu. Jsme v krystaliniku, v oblasti výskytu plutonických hornin. Jsme v oblasti ploché pahorkatiny, která je zde typicky vyvinuta hlubokými zlomy s vysokým vertikálním převýšením - a na dně těchto zlomů meandruje jak vlastní řeka Dyje, tak i její přítoky. I náš přítok, Gránický potok.
Z hlediska tvářnosti reliéfu krajiny jsme tedy v oblasti zvlněné roviny, která se se stále kratší a kratší vzdáleností k hlubokému údolí řeky Dyje rozčleňuje více a více drobnými, na tok Dyje kolmými bočními údolími. Velmi zajímavým příkladem s mimořádnou estetickou a přírodo-ochranářskou hodnotou takovéhoto údolí je právě Gránické údolí.
A z výše uvedeného vyplývá pro krajinu této oblasti i něco dalšího - můžeme říci, že stojíme v oblasti styku dvou typů reliéfů:
- reliéfu Karpat, který svou tvářnost dostal alpinským vrásněním, reliéfu na východ od linie Znojmo-Vyškov-Ostrava,
- a reliéfu, který je produktem variské orogenetické etapy, reliéfu Českého masivu.
Autor textu: prof. Ing. Klement Rejšek, CSc.
Pohled pátý: jaký div, že na zajímavých horninách nacházíme zajímavou přírodu!
Zmiňujeme rostliny.
Rostliny jsou pro život této planety klíčové primární producenty - pro básníky a citlivé lidi živé tvory s jemnou duší a schopností úspěšně se vyrovnávat s jakýmikoliv podmínkami kam jejich semínko vítr zavál.
Gránické údolí je zalesněné. Nalézáme zde jak hospodářské monokultury jehličnatých dřevin, tak přirozená společenstva suťových lesů s fragmenty bučin s jedlí bělokorou, tak běžné dubohabrové pařeziny a vysokokmenný listnatý smíšený les. Je přitom jasné, že v těchto lesích z hlediska fauny budeme zákonitě nalézat druhy jak hercynských, tak karpatských zoocenóz: co je však zajímavé, je šíření druhů panonika (končícího regionálně-geologicky až u vzdáleného Strachotína), dokládající vliv globálních klimatických změn této části holocénu!
Jak jsme si již řekli, v Gránickém údolí máme horniny, tvořící ideální prostředí pro řítící se skalní věže a na ně navazující ekotopy. Co zde tedy můžeme též nalézt? Mimořádně zajímavá společenstva petrofytů, rostlin vázaných na přirozené prostředí skal a sutí.
Autor textu: prof. Ing. Klement Rejšek, CSc.
Co to tedy znamená z hlediska výše zmiňované jedinečnosti Gránického lesoparku, jedinečnosti oblasti, kde se nachází?
Nejen to, že je stanovištěm hercynských, karpatských a panonských druhů rostlin a živočichů.
Nejen to, že se nachází na evropsky významné regionálně-geologické hranici.
Ale také to, že, že v tomto variském reliéfu nacházíme horniny z nejstarší geologické minulosti Evropy, horniny kadomského (asyntského) stáří. Horniny kontinentálního vývoje, které se utvářely v sedimentačním prostoru na severozápad od jižního prakontinentu Gondwany - v prostoru oceánu, z jihu omývajícího severní prakontinent Baltika, základu dnešní Skandinávie, Skotska a přilehlých ostrovů a východní Evropy.
Jak se k této jedinečnosti postavit?
Člověk je spolu s dalšími organismy neoddělitelnou součástí přírody. Ne její pán, ale její součást. Příroda ovlivňuje náš způsob života - a náš způsob života, založený na našich prioritách a osobnostních hodnotách, ovlivňuje životní prostředí.
Milí návštěvníci, mějte zájem o krásu okolo vás. Nechte ji k sobě mluvit, vnímejte ji, učte se jí a chraňte ji. A nezapomeňte, že vaším zájmem o tuto tématiku můžete ovlivnit mnohé rozhodovací procesy v tomto nádherném místě naší vlasti.
Autor textu: prof. Ing. Klement Rejšek, CSc.